sobota 2. března 2013

Nedbalá elegance a lehká arogance v New Yorku (čtvrtý díl seriálu Who the fuck are Arctic Monkeys?!)

Ve třetím partu seriálu o detailech i celcích, které tvoří image AM, jsme poprvé komentovali promofotky vzniklé v období prvních dvou alb kapely. Nyní se pomalu, ale jistě suneme dál, konkrétně do rozmezí let 2008 – 2009, kdy AM nahráli a vydali svou třetí studiovku Humbug*. Opět jsem vybral několik promofotek, které podle mě v oné době nejlépe reprezentovaly zvolenou image kapely, opisovaly atmosféru kolem ní a vůbec uceleně zaznamenaly tehdejší estetickou stránku věci. K jedné z fotek se opět vyjadřuje i spoluautor blogu Lukáš Masner, klučina s výjimečným pozorovatelským talentem.  

     
Vousy, dlouhé vlasy, pivo, Black Sabbath
(image během éry desky Humbug, rok 2008 - 2009)

   

Pro začátek bude fajn představit si Guye Aroche, jenž má na svědomí všechny zásadní promofotky z období Humbugu včetně fotografie na samotném obalu alba, o němž jsme psali v pilotním díle tohoto seriálu. Sám o sobě je zajímavou osobností – narodil se v Izraeli, odkud v roce 1990 vyrazil směr New York, kde do roku 1993 studoval na renomované School of Visual Arts. Prakticky ihned po studiích se vrhl k práci na volné noze a během let se dokázal vypracovat na ostříleného inscenátora a zaznamenatele sexy/elegantních póz v kategoriích Beauty / Fashion / Celebrity portraits. V současné době pendluje mezí New Yorkem a Paříží s tím, že jeho fotky jsou pravidelně k vidění v magazínech Vide, Surface, Elle, The New York Times ad. a jeho služeb využívají značky jako Nivea, Visage, Espirit, H&M a další a další.

Co se týče jeho stylu, obratně používá ostřejší ovětlení, barevné filtry, sází na retro atmosféru a vůbec se nebojí být celkově „módní“ – v zachycování jeho vybraných objektů se hladce prolíná civilnost se stylizací; i ta největší celebrita může na jeho fotce mít odrbané hadry, aniž by jí to (právě díky finálnímu provedení fotky) cokoliv ubíralo na cool pozici/ikoničnosti.


Těžce erudovaná recenze na Humbug od Jana Pomuka Štěpánka je mimochodem bezkonkurenčně nejlepší text na téma AM, který je na všech českých internetech k nalezení a přečtení.


Uhýbat pohledem

To samé se týká právě i jeho promofotek pro AM z období Humbugu. Arochovi se podařilo vytvořit dojem ucelené fotosérie, jež zachycuje kapelu buď zadumanou do nahrávání desky v Electric Lady Studios, anebo poflakující se v ulicích a podnicích New Yorku. Nesmělost a nevinnost jsou dávno pryč, frontman, kytarista i basák mění image, v pohledech se objevuje mnohem větší dávka nenucenosti a ležérnosti a zároveň vzrůstající arogance. Vše zkrátka Arochovi hraje do karet, neboť je v roli fotografa schopen v několika málo snímcích dodat kapele na spontaneitě a všednosti, ale zároveň odkrýt nové ostřejší hrany a podtrhnout tak její status mnohem vyzrálejší a rozvážnější party.

AM v Arochových záběrech zkrátka působí jako čtyřčlenná skupinka nedbalých intelektuálů proklamujících fakt, že od teď se už rozhodně nebudou (ani nechtějí) líbit všem, pročež si také s lehkostí kdykoliv dovolí uhnout pohledem od objektivů. Spolehlivě vyvolaný dojem unavenosti a otrávenosti z masivního úspěchu a potřeby stáhnout se do temnějších zákoutí a tam se vyklidnit nebo naopak dát naplno průchod vzteku. Právě takové znaky vnitřní rozervanosti dělají z těchto fotek dosud nejlepší promo AM vůbec.



LM k fotografii od Guye Aroche: Chlapci se nám vybarvili. Tenhle kus mě baví moc, jelikož v lecčem podvrací konvence a nudné promo většiny kapel. Barva nutně nevytváří dojem naleštěné popularity. Mám pocit, jako bych ty kluky právě potkal na ulici, vytáhl nejnovější iPhone a zvěčnil jen tak pro sebe a obdiv svých známých. Překryl moderním barevným filtrem a pak s chutí sdílel na Facebooku. Krásné ve své nedokonalosti - posunuté barevné spektrum, neostrost po stranách fotografie, která si bere za oběť i dva členy kapely. Ironická odpověď na vyšňořenou nudu moderních ikon.


PŘÍŠTĚ: rozhněvaní mladí muži s heslem Suck It and See.
 

O.Č.